Původní rochlický kostel, o němž se zachoval záznam z roku 1352, stál na levém břehu Nisy, v místech dnešního Kyjevského náměstí. Zde se také nacházela i původní rochlická osada založená českými obyvateli, jak to kromě jiného dosvědčuje její název odvozený od slova rokytí, to je křoví, jímž obrůstaly břehy řek. Kolem kostela, nepochybně dřevěného, se rozkládal hřbitov, na jehož místě se zachoval kříž. Kostel byl zasvěcen sv. Mikuláši, patronu obchodníků, podobně jako kostel ve Světlé pod Ještědem.

Když se po Bibrštejnech stali majiteli panství Redernové, dali počátkem 17. století postavit v místech dnešního kostela na pravém břehu Nisy dřevěný kostelík, určený zpočátku pro luteránské věřící. O osudu starého kostela sv. Mikuláše se zmiňuje zpráva faráře Kretschmera z roku 1677: „V místě na Královské cestě (via regia) se nacházel opuštěný dřevěný kostel sv. Mikuláše. Protože se ale během třicetileté války o tento kostel nikdo nestaral, byl značně zchátralý a polorozpadlý. Dřevěné trámy ležely roztroušeny kolem. Za mého předchůdce pátera Höpnera a učitele bylo dřevo sebráno a využito jako palivo.“

historický snímek kostela
Za protireformace se stal nový kostel katolickým a byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. V roce 1657 ho nahradila stavba zděná, věž byla přestavěna až roku 1678 a v ní zavěšeny tři zvony. Konečný vzhled dostal kostel v letech 1708 1709, kdy došlo ke zvýšení a prodloužení hlavní lodi o nové presbyterium. Obnoven byl také celý vnitřek, zejména hlavní oltář, kazatelna a varhany. Přestavbu řídil pravděpodobně stavitel M. A. Canevalle, který v té době stavěl pro Rederny morový kostel v Liberci a kostel ve Vratislavicích.K předsíni kostela byla roku 1746 přistavěna kaple rodiny Appeltů. Vybavení kostela je převážně původní, barokní, nejcennější jsou hlavní oltář s obrazem Jana Křtitele, vyřezávaná kazatelna a křtitelnice s kamennou nohou a cínovou mísou. Vzácná polychromovaná soška Panny Marie sem byla přenesena v šedesátých letech dvacátého století z kostela U obrázku. Devět obrazů smrti v sakristii pochází z doby okolo roku 1767. Pseudorenesanční varhany jsou z roku 1887, nové věžní hodiny zhotovil roku 1899 liberecký hodinář Leubner.
Kostel sv. Jana Křtitele je nejen cennou barokní stavební památkou, ale současně i jedinou upomínkou na dávnou minulost Rochlice, jedné z nejstarších obcí na Liberecku.

Další zdroje: 

Liberec v minulosti a současnosti